Luděk Sehnal: Česká sbírka mikroorganismů je celosvětově unikátní pracoviště s obrovským potenciálem

Dr. Luděk Sehnal během své vědecké kariéry procestoval nejvzdálenější kouty světa. Účastnil se expedic na Arktidu i Antarktidu a absolvoval stáže v Austrálii a USA. Po postdoku v Německu se vrátil na Přírodovědeckou fakultu MU a od začátku února vede Českou sbírku mikroorganismů na Ústavu experimentální biologie.

Jaké má pro Sbírku plány a vize? Jaké výzvy ve své nové roli očekává? A pro která pracoviště může Sbírka být přínosným partnerem?

29. 1. 2026 Barbora Jankovičová

RNDr. Luděk Sehnal, Ph.D.
Luďku, právě jsi nastoupil na pozici vedoucího České sbírky mikroorganismů. Jak bys toto unikátní pracoviště představil? A co tě lákalo na možnosti ho vést?

Pokusím se Sbírku stručně popsat. Organizačně je to samostatné oddělení pod Ústavem experimentální biologie na Přírodovědecké fakultě MU. Z provozního hlediska je to pracoviště, které v sobě spojuje infrastrukturní zázemí, včetně servisní činnosti, i vědu.

A právě to mě na téhle výzvě lákalo. Sbírka má desítky let budovanou infrastrukturu a obrovský vědecký potenciál, který podle mě v jistých ohledech čeká na objevení. Sbírka má mimo jiné přes deset tisíc izolátů bakterií z unikátního antarktického prostředí, ve kterých vidím velký nevyužitý prostor pro objevování, například bioaktivních látek a sekundárních metabolitů. Právě v tomto je Sbírka skutečně unikátní, a přesně tato věda je moje hlavní vášeň.

Zmiňuješ antarktické vzorky – Sbírka má mnoho izolátů, ale také prý velké množství vzorků, které čekají na zpracování. Je to opravdu tak?

Je jich opravdu hodně. Ale samozřejmě, abychom je mohli zpracovat, je nutné získat adekvátní financování, což v dnešní době velmi kompetitivních grantů a vládních škrtů není nic jednoduchého. Já jsem ale přesvědčen, že jak ten samotný potenciál vzorků, tak infrastrukturní i vědecká kvalita Sbírky rozhodnou v náš prospěch a povede se nám získat finanční i lidské zdroje pro udržení a další rozvoj unikátního chodu Sbírky, a následně umožní postupné odhalování obrovského potenciálu, který tu máme.

Jaké máš pro Sbírku plány a vize?

Plánů mám hodně. Rád bych usiloval o vstup Sbírky do českých, a především do evropských infrastruktur. Je to dobrý nástroj k předávání know-how, a k zajištění stabilní podpory jak pro tu infrastrukturní, tak pro výzkumnou činnost. A v tomto vidím další dosud nenaplněný potenciál Sbírky. Do různých infrastruktur totiž můžeme vstoupit s tím servisem, který už umíme poskytovat, a získat za něj více než doposud.

Zapojení do infrastruktur nám také otevře dveře do konsorciálních projektů, kde se budeme moci spolu s desítkami dalších evropských týmů podílet na řešení velkých problémů, jako je třeba antibiotická rezistence, vývoj nových antibiotik, nebo klimatická změna a na ni navázané problémy v zemědělství. Ke každému z těchto témat může Sbírka přispět svým dílkem expertízy.

Obrovskou roli Sbírka hraje i v oblasti konzervování mikrobiální biodiverzity napříč celým světem, a i do infrastruktur s podobnou agendou bych Sbírku rád zapojil. Dokonce už máme iniciativu, která se jmenuje Česká antarktická mikrobiální biobanka (CAMB). Ve spolupráci s Oddělením experimentální biologie rostlin připravujeme vznik sbírky, která by sdružovala izoláty bakterií, hub a fototrofních mikroorganismů. Kromě samotných izolátů by měla nabízet přímo i environmentální vzorky, na kterých by bylo možné zkoumat mikrobiální diverzitu, a tím pádem studovat jednotlivé mikroorganismy v kontextu jejich prostředí. CAMB je však stále v pracovní verzi, přičemž letos by měla být spuštěna již v plně fungujícím provozu.

Mojí hlavní vášní je ale samotná věda. Proto bych rád pokračoval v rozvoji své vědecké skupiny, která se zabývá biosyntézou přírodních látek na základě informací z jednotlivých mikroorganismů, nebo z celých environmentálních vzorků (více se dočtete již brzy v nové rubrice Science Deep Dive). Z dlouhodobého hlediska bych také chtěl vytvářet prostor pro nové výzkumné směry a pro další lidi, kteří by chtěli na Sbírce zakládat své výzkumné skupiny, shánět pro ně financování, a především rozvíjet své vlastní vědecké myšlenky.

Kdybych měl svoji vizi a svůj sen krátce shrnout, tak je to zformování prostředí, ve kterém bude vyváženě fungovat celosvětově unikátní infrastruktura a vznikat excelentní věda na nejvyšší mezinárodní úrovni.

„Pokud někoho alespoň ždibíček zajímá, jakou roli v jeho oblasti zájmu hrají mikroorganismy, Sbírka je k dispozici.“

Luděk Sehnal
Mluvil jsi o spolupráci s Oddělením experimentální biologie rostlin. Má Sbírka co nabídnout i dalším pracovištím v rámci ÚEB, nebo celé MU?

V rámci našeho Ústavu se samozřejmě jako nejbližší spolupracovník nabízí Oddělení mikrobiologie. Mimo ÚEB je to Ústav chemie, protože můj výzkum má k chemii velmi blízko, a pak také RECETOX, kde jsem strávil velkou část své vědecké kariéry (více se dočtete již brzy v nové rubrice Storytime), a mám tam spoustu přátel a kontaktů, se kterými bych dál rád spolupracoval. A kdybychom se měli podívat i za „hranice“ SCI MUNI, tak to bude jednoznačně Mikrobiologický ústav LF MU.

Myslím si ale, že kdybych si vzal seznam oddělení na Přírodovědecké, Lékařské i Farmaceutické fakultě, tak bych téměř každému oddělení byl schopen říct, v jakém ohledu mu Sbírka má co nabídnout. Mikroorganismy jsou všude kolem nás a mají vliv na velké množství procesů, které zkoumáme. Takže pokud někoho alespoň ždibíček zajímá, jakou roli mikroorganismy v jeho oblasti zájmu hrají, Sbírka je k dispozici.

S novou pozicí se ti změní náplň práce, přecházíš od výzkumné činnosti do manažerské role. Jak se na to připravuješ?

Nejprve se snažím nasát fungování Sbírky a zjistit, jak je tady všechno nastavené. Potřebuji dobře pochopit, jaká byla agenda předchozího vedoucího, prof. Sedláčka, a propojit ji se svými vizemi a plány. Dál také považuji za důležitý i rozvoj svých manažerských schopností, abych se v nové pozici cítil komfortně.

Co vnímáš jako největší výzvu svojí nové pozice?

To je těžká otázka, a těch výzev je určitě několik.

Během své vědecké kariéry jsem vždycky nejvíce ocenil, když na pracovišti bylo stabilní a přátelské prostředí. Je přirozené, že ne všichni si na pracovišti navzájem sednou. Jedna z těch důležitých výzev je tedy nastavení toho prostředí takovým způsobem, aby se všichni cítili, že jsou v bezpečí a celková atmosféra byla přátelská.

A na co se nejvíc těšíš?

Nejvíc se těším na to, až se dostanu k té reálné vědecké práci. Zároveň jsem hodně motivovaný k tomu dovést Sbírku do těch evropských a českých infrastruktur, a celkově k budování spoluprací na všech úrovních.

Také bych byl rád, aby Sbírka byla vidět mnohem víc než doposud. Chtěl bych zaktivovat sociální sítě Sbírky, abychom se s vámi mohli dělit o nejžhavější novinky z naší sbírkové i vědecké činnosti.

Máš pro čtenáře nějaký vzkaz na závěr?

Sledujte Českou sbírku mikroorganismů. Je to opravdu jedinečné místo i pracoviště a já věřím, že se nám v následujících letech podaří co nejsmysluplněji předat a nasdílet jak krásu mikrobů se kterými pracujeme, tak mou fascinaci nad tím, jaké zajímavé molekuly jsou schopné tyto mikroby vyrábět.


 

Během následujících týdnů vám přineseme pokračování rozhovoru s dr. Luďkem Sehnalem. V rubrice Science Deep Dive se dozvíte více o jeho výzkumu, který se zabývá biosyntézou přírodních látek na základě informací z jednotlivých mikroorganismů, nebo z celých environmentálních vzorků. V rubrice Storytime se poté budete moci inspirovat jeho studijní a kariérní cestou napříč různými pracovišti i celými kontinenty.


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info