Pozvánka: Lymská borelióza z pohledu informovaného pacienta
Srdečně Vás zveme na přednášku o lymské borelióze, tentokrát zaměřenou na problematiku nemoci z pohledu poučeného pacienta. Lymská borelióza je multisystémové zánětlivé onemocnění, v ČR jím onemocnění tisíce pacientů ročně. Přednáška se zaměří na zásadní téma, kterým je důležitost dostatečné informovanosti pacienta o možnostech léčby a rizicích spojených s nemocí a léčbou tak, aby se nemocný mohl efektivně účastnit rozhodovacího procesu o způsobu léčby i hodnocení jejího průběhu. Přednášejícím bude Ing. Petr Dymáček, Ph.D. (Borelioza.CZ).
KDY: 21. 1. 2021, 14:00
KDE: online, nebo v Univerzitním kampusu Bohunice (bude upřesněno)
Prosíme o registraci do 15. 1. na e-mailu helanej@sci.muni.cz (Helena Nejezchlebová, PřF MUNI).
V současné době je otevřená možnost podávat návrhy na interní granty MUNI pro studenty v kategorii "Podpora vynikajících diplomových prací".
Grantový návrh na podporu své diplomové práce mohou podávat studenti navazujících studijních programů MU zapsaní v prvním semestru svého navazujícího magisterského studia.
Termín pro podání přihlášky: 16. 11. 2020 - 10. 1. 2021
Finanční podpora na jeden projekt činí až 60.000 Kč a zahrnuje i odměnu pro studenta.
Jak už jsme avizovali v jednom z předchozích newsletterů, letošní Noc vědců se přesunula do online světa. Masarykova univerzita připravila virtuální prohlídky všech svých fakult i dalších pracovišť a OFIŽ se neváhalo zapojit natočením videoprohlídky svých laboratoří.
Virtuálně můžete projít místností, kde jsou uloženy klikatelné artefakty, pod kterými se skrývají jednotlivá videa. Pro pohlídku videa OFIŽ hledejte fialové myší skelety (viz obrázek níž).
Online program Noci vědců je k dispozici až do 31. prosince 2020.
Především pro nové uchazeče o studium jsme připravili novou webovou stránku, kde přibližujeme výzkumná témata, kterým se na OFIŽ věnujeme. Věříme ale, že mají šanci zaujmout i vás, tak přikládáme odkaz.
Doktorské studentky OFIŽ - Mgr. Anna Kotrbová a Mgr. Petra Paclíková právě dokončily své zahraniční stáže v Portugalsku a ve Švédsku, které byly finančně podpořeny prestižním grantem EMBO Short-term Fellowship. Co holkám stáž přinesla? Jaké jsou rozdíly mezi domácí a hostující laboratoří? Doporučují zahraniční stáž i ostatním? To už se dočtěte níže.
Přemýšlíte o stáži či delším působení v zahraničí? Pak by pro vás mohla být zajímavá online konference zaměřená na vědu a mobilitu, kterou pořádá platforma Czexspats in Science. Konference pokryje témata jako například "lifehacks pro přežití v hypermobilním světě vědy" nebo "grantové příležitosti - tips & tricks".
Termín: 21. - 22. 12. 2020
V případě zájmu doporučujeme registrovat se co nejdříve.
Posíláte své výsledky ke zpracování bioinformatikům? A chcete, aby vás měl váš bioinformatik rád a vy jste dostali analýzy svých dat co nejdříve?
Tak si přečtěte, jak správně odesílat data v excelu pro další analýzy. Ušetříte tak bioinformatikům hodiny času, které stráví opravováním špatně zformátovaných dat.
Financování life sciences v ČR: Juniorští & seniorní postdoci
Portál Vědavýzkum.cz přináší další dva díly seriálu o financování vědy v oblasti life sciences v ČR, tentokrát zaměřené na juniorské & seniorní postdoky. V článcích najdete souhrn stipendií a grantových programů.
Společnost Digizyme, která se věnuje vizualizaci vědeckých témat, sestavila na základě dat z nukleární magnetické rezonance a kryoelektronové mikroskopie několik vizualizací nitra buňky. Už samotná vizualizace je neskutečně působivá, ale je dokonce interaktivní - pokud najedete kurzorem na jednotlivou komponentu v buňce, zobrazí se vám název komponenty, např. konkrétního proteinu. A nebo si můžete nechat zvýraznit komponenty vybraných signálních drah. Příjemnou zábavu!
Vědci odhalili gen, který nejspíš stojí za výrazně větší velikostí lidského mozku třeba oproti našim příbuzným primátům. Jedná se o gen ARHGAP11B, který se vyskytuje u lidí, ale nikoliv u primátů či jiných savců.
Po introdukci genu do embrya kočkodana vědci pozorovali:
zvětšení mozkové kůry
vznik záhybů na mozku podobně jako u člověka
zvýšení počtu příslušného progenerativního typu buněk, který produkuje neurony
Je exprese tohoto genu historickým momentem, který oddělil vývoj člověka a primátů? Jak se vědci postavili k etickým aspektům tohoto výzkumu? To už se dozvíte v článcích níže.
