posíláme novinky ze života OFIŽ a zajímavosti ze světa biologie.
Přejeme pěkné jaro!
Informace pro studenty
Na webu OFIŽ najdete nové informace k plánované blokové výuce u některých předmětů a aktuální informace k bakalářským i magisterským obhajobám i státnicím (aktualizováno k 5. 5. 2020).
V časopise Včelařství vyšel článek Martinu Kuncovi z laboratoře doc. Pavla Hyršla o jejich výzkumu změn fyziologických a imunitních parametrů včel v průběhu roku, který ukazuje, že rozdíly mezi krátkověkou a dlouhověkou generací včel nejsou jen v tom, jaké činnosti vykonávají.
Díky týmu zahradních architektů ve složení Milan Číž, Víťa Bryja, Lenka Doubková a Pavel Dobeš a díky péči Páji Mrhálkové se podařilo vytvořit a osázet zahrádku OFIŽ v nově vzniklém anglickém dvorku u budovy A36. K vidění je několik druhů kapradin, barvínek nebo třeba muchovník. Pro pracovníky a studenty OFIŽ je tak zajištěna ergoterapie ve formě pletí plevele a zalévání rostlin. :-)
Portál Vědavýzkum.cz přináší informace o vědě a výzkumu v ČR i v zahraničí. Najdete tam komentáře, rozhovory, informace o grantových příležitostech, nabídky pracovních pozic i kalendář akcí souvisejících s vědou.
Czexspats in Science je platforma sdružující české vědce a vědkyně působící v zahraničí. Na jejich webu najdete blogy českých vědců v zahraničí, informace o volných pozicích v ČR i v zahraničí a pořádají také různé konference a workshopy.
Iniciativa společnosti Česká hlava zaměřená na rychlé propojení vědy a výzkumu s firemní praxí
Ve spolupráci České hlavy s Hospodářskou komorou, Svazem průmyslu a dopravy, Asociací malých a středních podniků a dalších podnikatelských svazů byl založen projekt Konektor. Jeho princip je jednoduchý - krátký abstrakt vědeckého projektu bude rozeslán po intranetových linkách těchto podnikatelských svazů a dostane se tak řádově k tisícům podnikatelských subjektů. Jak se do projektu zapojit? Stačí zaslat krátký abstrakt projektu. Nemusí to být projekt, který je již kompletně připraven pro přechod do praxe. Mohou to být i projekty, které jsou teprve ve stadiu výzkumu a počátečního vývoje, v projektu vidíte potenciál pro praxi a hledáte komerční subjekt, který by buď zcela nebo i částečně financoval jeho další etapy. Rozsah ani obsah abstraktu není omezen, ale měl by obsahovat alespoň oblast využití a dosaženou etapu vývoje - tedy zda je ve fázi základního laboratorního ověření, prototypu či poloprovozu atd. V případě, že by vědci měli o tuto formu podpory zájem, zašlete prosím abstrakt na CTT paní Mgr. Haně Půstové, pustova@ctt.muni.cz.
Biologické zajímavosti
Nově identifikovaná populace makrofágů v prsní žláze
Makrofágy jsou rozmanité imunitní buňky, které sídlí ve všech tkáních. Ačkoli se makrofágy podílejí na správné funkci prsní žlázy, jejich diverzita nebyla plně vyřešena.
Využitím trojrozměrného zobrazování a průtokové cytometrie s vysokým rozlišením byla nově identifikována jedinečná populace makrofágů, která sídlí v kanálcích prsní žlázy a vytváří zde souvislou síť.
Tyto makrofágy mají dlouhou životnost a neustále monitorují epitel. V těhotenství dochází k jejich proliferaci, aby dokázaly pokrýt celý epitel, a po laktaci jsou připraveny k fagocytóze buněk produkujících mléko, které po laktaci odumírají.
Je zajímavé, že tyto makrofágy silně připomínají makrofágy nádoru prsní žlázy. Rozvoj poznání o normálních makrofázích prsu může být tedy důležitým krokem ke zlepšení léčby rakoviny prsu.
Protein Tau je spojen s poraněním mozku, Alzheimerovou chorobou a mnoha dalšími neurodegenerativními chorobami u člověka. Malé množství proteinu Tau může stabilizovat neurony, ale zvýšené hladiny u člověka narušují komunikaci mezi neurony a jsou považovány za patologické.
Přestože datlové mají četné anatomické úpravy zabraňující zranění, i jejich mozky vykazují zvýšené množství tohoto proteinu. Zdá se ale, že u nich nemá nepříznivé účinky.
Mozek datlů je tak zajímavým objektem pro výzkum působení proteinu Tau v mozkové tkáni.
Proč není datlí mozek nadměrným množstvím proteinu Tau negativně ovlivněn? Mohlo by to být tak, že protein Tau v mozku datlů působí jako ochranný mechanismus na rozdíl od nepříznivého? Je možné, že u datlů nedochází k agregaci proteinu Tau, která je u člověka jedním ze znaků Alzheimerovy choroby? Na všechny tyto otázky musí věda teprve přijít.
