posíláme novinky a zajímavosti na měsíc červen a zároveň na celé prázdniny.
Přes léto si s newsletterem dáme pauzu a ozveme se s novinkami zase na začátku podzimního semestru.
Všem studentům přejeme hodně štěstí u zkoušek a všem pak inspirativní léto plné biologických zážitků! :-)
Tradiční letní besídka OFIŽ
Navzdory všem změnám a posunům v tomto hektickém semestru i letos nakonec můžeme uskutečnit tradiční ukončení semestru na OFIŽ spojené s grilováním a všeobecně relaxovaným popovídáním členů, studentů a přátel OFIŽ. Zapište si čtvrtek 9. 7. do svých kalendářů!
právě aktualizujeme seznam nabízených doktorských témat na OFIŽ, proto bychom se vám chtěli připomenout a nabídnout možnost Vaše témata aktualizovat či přidat nová. Nebojte se nabídnout téma v našem doktorském programu Fyziologie, imunologie a vývojová biologie živočichů, i když jste u nás ještě neškolili! Další přijímací zkoušky do doktorského studia plánujeme na podzim/v zimě.
V případě dotazů se neváhejte obrátit na Vítězslava Bryju (bryja@sci.muni.cz), aktualizovaná či nová témata můžete posílat Lucii Nesvadbové (lus@sci.muni.cz).
Jste v prváku či ve druháku, zajímá vás věda a experimentování a rádi byste se vědeckému bádání věnovali?
Tak se přidejte k nám!
Naše skupina se věnuje buněčné biologii, konkrétně zkoumání organely zvané cilium, která je velice důležitá pro správný vývoj embryií i homeostázu u dospělého organismu. Více o tom, co nás zajímá, zde: https://www2.med.muni.cz/histology/lukas-cajanek/
U nás budete mít šanci vyzkoušet si, co to v reálu obnáší pracovat na výzkumném projektu (nejdřív ve spolupráci s členy naší laboratoře a později třeba i samostatně). V případě oboustranné spokojenosti a zájmu je zde možnost dlouhodobějšího působení v rámci bakalářské či diplomové práce.
O našich dosavadních vědeckých úspěších si můžete přečíst v rozhovorech s naší doktorandkou Petrou Pejškovou ZDE a ZDE nebo na portále Science Trends.
Francouzské výzkumné instituce - Institut du Biologie Paris Seine a Institut du Fer à Moulin, pod záštitou Sorbonnské univerzity, vypisují výběrové řízení na PhD pozice v oboru Biologie.
Termín pro přihlášky je 12. června 2020 (interview proběhne online na konci června).
Biotechnologický ústav AV ČR vypisuje výběrové řízení na pozici postdok v oblasti reprodukční biologie s projektem na téma “Monitoring of fertility parameters of sperm and testicular tissue in patients with testicular cancer with respect to their therapy and development of evidence-based methodology for Centres of Assisted Reproduction”.
Studenti, kteří chtějí vyjet do zahraničí na krátkodobý studijní, výzkumný nebo pracovní pobyt či letní školu mimo jakýkoliv výměnný program, mohou využít finanční podpory ze Speciálního grantu CZS pro krátkodobé pobyty.
Na pobyt je možné vycestovat do jakékoliv země světa, délka trvání pobytu je omezena 30 dny včetně.
Stipendijní pobyt se musí uskutečnit (i skončit) v kalendářním roce 2020. (Relevantní jsou i žádosti zpětně, tedy na pobyty, které už byly ukončeny.)
Fulbrightova komise je mezivládní organizace pro vzdělávací výměny s USA. Čeští studenti, vědci a vysokoškolští profesoři, učitelé, ale i lékaři nebo pracovníci s praxí ve státní správě, neziskovém sektoru apod. mohou u Fulbrightovy komise získat finanční podporu pro své studijní, výzkumné a výukové pobyty v USA v rámci různých stipendijních programů.
Server Sciencemag.org pořádá online webináře na různá biologická témata. Po registraci jsou webináře dostupné zdarma a lze přehrát i přednášky, které už proběhly.
Obzvláště studenti, kteří skládají tento semestr zkoušku z předmětu Biologie živočišné buňky, jistě ocení atraktivní a zároveň vědecky přesnou vizualizaci toho, jak to v buňce vypadá.
Strašík maloústý (Macropinnamicrostoma, angl. barrel-eye fish) si během evoluce pořídil skutečně šikovný vynález a svoje trubicovité oči obklopil průhlednou kupolí. Díky tomu maximalizuje množství světla, které oči mohou zachytit, a přitom neztrácí možnost zaostřovat do různých směrů. Specializoval se tak na život v hlubinách, do kterých proniká jen velice malé množství světla. Zachytit z něj maximum mu pomáhají obrovské oči, které na pohled vypadají jako dvě trubice obrácené směrem vzhůru. Od objevu ryby v roce 1939 až do roku 2009 si vědci mysleli, že tento typ očí sice skvěle zachycuje světlo, ale umožňuje jen fixní pohled vzhůru.
Strašík by tedy teoreticky měl být schopen vidět jen to, co mu právě plave nad hlavou. Biology na tom ovšem trochu mátlo, že ryba je navzdory tomuto "tunelovému vidění" a neschopnosti vidět před sebe schopná ulovit kořist relativně malými špičatými ústy.
Záhadu nakonec rozluštili biologové z Monterey Bay Aquarium Research Institute, kteří chování strašíků sledovali dálkově řízenými kamerami. V hloubce 600 až 800 metrů pod vodní hladinou kamera zaznamenala u strašíků pohyb očí, které se obklopeny bezbarvou tekutinou natáčely jak nahoru, tak i dopředu, a čile pátraly po kořisti.
