Noc vědců 2024
Noc vědců 2024, letos na téma Proměna, se v kampusu uskutečnila v pátek 27. 9. Za ÚEB jsme nabídli program na osmi stáncích.
Ceny prorektorky za excelentní výsledky v doktorském studiu za rok 2020/2021
Cena prorektorky za excelentní výsledky v doktorském studiu, součást tzv. Posílení oceňování excelentních studijních výsledků doktorandů, si klade za cíl podpořit školitele a jejich studenty ve včasném dokončování doktorského studia a zároveň oceňuje vynikající vědecké výsledky. Vyznamenáno bylo celkem 40 absolventů napříč Masarykovou univerzitou, z Ústavu experimentální biologie byli oceněni čtyři studenti a jejich školitelé.
Součástí ocenění je i finanční odměna 25 000 Kč jak pro studenta, tak pro jeho školitele. Slavnostní vyhlášení a předání cen původně plánované na 8. prosince se bohužel z důvodu platných protiepidemických opatření nekoná.
Abecedně prvním oceněným je Mgr. Pavol Bárdy, Ph.D. z oboru Molekulární a buněčná biologie a genetika. Svou práci zpracoval pod vedením doc. RNDr. Romana Pantůčka, Ph.D. V disertační práci Strukturní studie a aplikace bičíkatých fágů shrnul své studium bakteriofágů a fágům-podobných částic, které představují významnou hybnou sílu bakteriální evoluce a podílejí se na přenosu genů virulence i antibiotické rezistence. V rámci jeho disertační práce se podařilo vylepšit metodu genomového inženýrství stafylokokových fágů. Takto upravené fágy mohou být použity pro studium interakce fágů s patogeny rodu Staphylococcus. Pomocí kryo-elektronové mikroskopie byla dále určena struktura gene transfer agent částice - částice zodpovědné za vysokofrekvenční přenos genů v prostředí. Dosažené výsledky pomohly pochopit její evoluční původ a mechanizmus funkce. Výsledky Pavola Bárdyho jsou podkladem a inspirací pro další výzkum aplikace této částice v genovém inženýrství.
Druhým oceněným je Mgr. Stanislav Drápela, Ph.D. z oboru Fyziologie, imunologie a vývojová biologie živočichů. Svou práci zpracoval pod vedením Mgr. Karla Součka, Ph.D. Disertační práce Koncept syntetické letality v terapii pokročilého karcinomu prostaty shrnuje pokroky ve výzkumu pokročilých nádorů prostaty. S využitím vysoko propustné multispektrální průtokové cytometrie se týmovou prací podařilo definovat specifický expresní profil povrchových molekul u chemorezistentních nádorů prostaty, který by mohl být v budoucnosti využit pro vývoj léčiv cílících právě na nádorové buňky odolné vůči chemoterapii. S pomocí preklinických modelů pokročilého karcinomu prostaty se také podařilo ukázat, že inhibice kinázy CHK1 novým inhibitorem MU380 výrazně posiluje efekt chemoterapie a vede k překonáni rezistence na cytostatikum docetaxel. Výsledky Stanislava Drápely mohou být podkladem pro zvýšení efektivity a snížení vedlejších účinků současné léčby pokročilého stadia rakoviny prostaty.
Třetí oceněnou je Mgr. Petra Paclíková, Ph.D. z oboru Fyziologie, imunologie a vývojová biologie živočichů. Jejím vedoucím byl prof. Mgr. Vítězslav Bryja, Ph.D. Disertační práce Funkční analýza proteinu Dishevelled pomocí CRISPR/ Cas9 editační technologie se věnuje jedné z klíčových signálních drah, kterou buňky využívají ke komunikaci a správnému fungování organismu. Wnt signalizace reguluje procesy buněčné diferenciace, proliferace i migrace a její deregulace je příčinou širokého spektra onemocnění včetně různých druhů rakovin. Klíčovou molekulou Wnt signalizace je protein Dishevelled, který funguje jako přepínač mezi jednotlivými kaskádami Wnt signalizace, integruje signál přijímaný buňkou z vnějšího prostředí a rozhoduje, jaké další efektory budou v buňce aktivovány. Pomocí speciálních CRISPR/Cas9 editovaných buněčných linií Petra Paclíková s týmem zmapovala a popsala důležité funkční části proteinu Dishevelled a jejich vliv na aktivaci jednotlivých větví Wnt signalizace.
Čtvrtou oceněnou je Mgr. Lenka Radoňová, Ph.D. z oboru Fyziologie, imunologie a vývojová biologie živočichů. Disertační práci s názvem Kontrolní mechanismy segregace chromozomů během časného vývoje zpracovala pod vedením doc. MVDr. Martina Angera, CSc. Práce shrnuje molekulární mechanismy, které regulují dělení buněk na počátku vývoje organismu. Toto období je charakteristické častým výskytem chyb při dělení chromozomů, což vede ke vzniku buněk s nesprávným počtem chromozomů. Takové buňky ohrožují další vývoj embrya, a mohou zapříčinit buď předčasné ukončení vývoje plodu, nebo mohou vést k narození jedince postiženého těžkými vývojovými a mentálními poruchami. Předchozí výzkum ukázal, že výskyt buněk s nesprávným počtem chromozomů v embryu je nejčastější příčinou ukončení vývoje plodu u lidí. Výsledky práce Lenky Radoňové přispěly k objasnění molekulárních mechanismů odpovědných za nepřesné dělení chromozomů v samičích zárodečných buňkách a poukázaly na fundamentální rozdíly v řízení buněčného cyklu mezi zárodečnými a somatickými buňkami.
Všem oceněným srdečně gratulujeme a přejeme mnoho dalších úspěchů nejen ve vědecké kariéře!
