Pokyny a termíny k ukončení bakalářského studia (platné pro SZZ do února 2022)

Informace a termíny k SZZ

Lékařská genetika a molekulární diagnostika

Aktuální informace jsou přímo na stránkách Oddělení genetiky a molekulární biologie zde.

Molekulární biologie a genetika
  • Předměty zkoušky

    Program B-EXB BIMG: Obecná genetika, Molekulární biologie
    Program B-EMB MBG: Experimentální a molekulární biologie, Molekulární biologie a genetika

  • Termíny

    Obhajoby: 13.6.2022 od 9:00 hod.
    Písemná část SZZ:

  • Zařazení studenti a rozpis obhajob: Rozpis červen 2022
     
  • Písemná část SZZ: 
Speciální biologie, směr Antropologie a antropogenetika
  • Složení komise:
    doc. RNDr. Eva Drozdová, Ph.D. - předsedkyně
    RNDr. Pavel Lízal, Ph.D.
    PhDr. Marcela Křiváková, Ph.D. - VOŠ Jaselská
    RNDr. Michaela Račanská, Ph.D. - Anatomický ústav LF MU
    Mgr. Dana Fialová, Ph.D.
    Mgr. Kristýna Brzobohatá, Ph.D.
    Mgr. Martina Jančová, Ph.D.

  • Předměty zkoušky: Obecná biologie, Biologická antropologie
  • Termíny :
    • Obhajoby:  
    • Státní zkouška:

  • Zařazení studenti: 
Speciální biologie, směr Experimentální biologie rostlin
  • Složení komise:
    prof. Ing. Miloš Barták, CSc. - předseda
    doc. RNDr. Marie Kummerová, CSc.
    RNDr. Milan Baláž, Ph.D.
    prof. RNDr. Jan Gloser, CSc.
    doc. RNDr. Vít Gloser, Ph.D.
    Mgr. Josef Hájek, Ph.D.
    Mgr. Peter Váczi, Ph.D.
    Mgr. Hana Cempírková, Ph.D.
    RNDr. Štěpán Zezulka, Ph.D.
    prof. Ing. Jan Čermák, CSc. – MENDELU
    doc. Mgr. Otmar Urban, PhD. – AV ČR

  • Předměty zkoušky: Obecná biologie, Základy experimentální biologie rostlin
  • Termíny:
    • Obhajoba:
    • Státní zkouška: 
    • Písemka Obecná biologie 
    • Písemka Základy exp. biologie rostlin 
  • Zařazení studenti: 
Speciální biologie, směr Experimentální biologie živočichů a imunologie
  • Složení komise:
    doc. RNDr. Martin Vácha, Ph.D. - předseda
    doc. RNDr. Pavel Hyršl, Ph.D.
    RNDr. Helena Nejezchlebová, Ph.D.
    Mgr. Jiřina Medalová, Ph.D.
    doc. RNDr. Marcela Buchtová, Ph.D.
    Mgr. Jiří Pacherník, Ph.D.

  • Předměty zkoušky: Obecná biologie, Základy experimentální biologie živočichů a imunologie
  • Obhajoba:
  • Státní zkouška:
  • Zařazení studenti:

     

     
Speciální biologie, směr Mikrobiologie a molekulární biotechnologie
  • Složení komise:
    doc. Mgr. Monika Vítězová, Ph.D. - předseda
    doc. Ivo Rudolf, Ph.D.

    doc. Mgr. Ivan Kushkevych, Ph.D.
    Ing. Jiřina Kučerová, Ph.D.
    Mgr. Iva Buriánková, Ph.D.
    Mgr. Pavel Dvořák, Ph.D.

  • Předměty zkoušky: Obecná biologie, Základy mikrobiologie
  • Termíny :
    • Státní zkouška: 
    • Písemka Obecná biologie:
    • Písemka Základy mikrobiologie:
    • Obhajoby:

  • Zařazení studenti:

     


Speciální biologie, směr Ekotoxikologie
  • Složení komise:

    Doc. RNDr. Jakub Hofman, Ph.D – předseda komise
    Doc. RNDr. Pavel Čupr, Ph.D
    doc. Mgr. Klára Hilscherová, Ph.D.
    doc. Ing. Branislav Vrana, PhD.

  • Předměty zkoušky: Obecná biologie, Obecná ekotoxikologie a základy chemie životního prostředí
  • Termíny:
  • Státní zkouška:

  • Obhajoby:
  • Zařazení studenti:

     

Pokyny k bakalářské práci

Společné informace

  • struktura a požadavky podle pokynů jednotlivých oborů/oddělení
  • musí být v souladu s Opatřením děkana 3/2019
  • pozor na nový vizuální styl MU v šablonách závěrečných prací zde
  • odevzdává se ve dvou výtiscích v pevné vazbě (nikoliv kroužkové), nejlépe ve tvrdých deskách
  • povolený jazyk práce je pouze čeština (slovenský nebo anglický jazyk jen výjimečně na základě žádosti přes IS)

Datum odevzdání:

do 4. 1. 2022 12:00 (odevzdává se pouze elektronicky - aktuálně se řeší i případné odevzdání fyzického výtisku práce)

Další informace

Informace pro podávání návrhů témat bakalářských prací

Informace pro obor Molekulární biologie a genetika

Základní pravidla pro vedení bakalářských prací:

  • bakalářská práce má charakter literární rešerše na zadané téma a není založena na experimentech
  • i v případě, že se student na školicím pracovišti podílí na experimentální práci, výsledky této činnosti nesmí být do bakalářské práce zahrnuty
  • standardní doba pro zpracování bakalářské práce jsou 2 semestry
  • téma musí být koncipováno tak, aby se předešlo nutnosti jeho změn během zpracování práce
  • minimální kvalifikační požadavek na vedoucího bakalářské práce je magisterský titul nebo jeho ekvivalent v daném oboru
  • každé téma je určeno pouze pro jednoho studenta (dva nebo více studentů nemůže mít zadáno stejné téma bakalářské práce, a to ani v různých oborech studia)

Návrh témat bakalářských prací posílají vedoucí práce (= školitelé) nejpozději do 10. září daného roku elektronicky doc. Janě Řepkové na adresu repkova@sci.muni.cz

Každý návrh tématu bakalářské práce musí obsahovat:

  1. název tématu v českém a anglickém jazyce
  2. krátkou anotaci tématu (rozsah max. 8 řádků běžného textu)
  3. údaje o vedoucím bakalářské práce:
    jméno a příjmení, tituly, UČO (univerzitní číslo osoby – je-li přiděleno), pracoviště včetně kontaktní adresy, e-mailová adresa, telefonní číslo
  4. údaje o studentovi (pokud je téma vypsáno pro konkrétního studenta):
    jméno a příjmení, případně titul/y, UČO (univerzitní číslo osoby)

Témata bakalářských prací pro obor Molekulární biologie a genetika budou schvalována pedagogickou radou oboru na začátku podzimního semestru daného akademického roku. Následně budou témata zaevidována do Informačního systému (IS MU) doc. Řepkovou; registraci studentů, kteří již mají dohodnuté s vedoucím konkrétní téma, provede v IS doc. Řepková.

Bude rovněž oznámen závazný časový harmonogram pro dodání formuláře Zadání bakalářské práce; tento formulář bude vygenerován z aplikace Rozpisy témat v IS MU.

Aktuální neobsazená témata si studenti mohou dohledat v IS MU (Studium > Rozpisy témat >balík "Bakalářské práce z Molekulární biologie a genetiky").

Bakalářská práce musí být vypracována v jazyce českém, anglickém nebo slovenském. Jazyk práce musí být specifikován ve formuláři zadání práce a jiný než český jazyk musí být schválen vedoucím práce i pedagogickým zástupcem ředitele ústavu cestou aplikace Úřadovna v IS MU.

Informace pro program Lékařská genetika a molekulární diagnostika

Základní pravidla pro vedení bakalářských prací:

  • bakalářská práce má charakter literární rešerše na zadané téma a není založena na experimentech
  • i v případě, že se student na školicím pracovišti podílí na experimentální práci, výsledky této činnosti nesmí být do bakalářské práce zahrnuty
  • standardní doba pro zpracování bakalářské práce jsou 2 semestry
  • téma musí být koncipováno tak, aby se předešlo nutnosti jeho změn během zpracování práce
  • minimální kvalifikační požadavek na vedoucího bakalářské práce je magisterský titul nebo jeho ekvivalent v daném oboru
  • každé téma je určeno pouze pro jednoho studenta (dva nebo více studentů nemůže mít zadáno stejné téma bakalářské práce, a to ani v různých oborech studia)

 

Návrh témat bakalářských prací posílají vedoucí práce (= školitelé) nejpozději do 10. září daného roku elektronicky dr. Vladimíře Vallové na adresu vlavra@mail.muni.cz


Každý návrh tématu bakalářské práce musí obsahovat:

  1. název tématu v českém a anglickém jazyce
  2. krátkou anotaci tématu (rozsah max. 8 řádků běžného textu)
  3. údaje o vedoucím bakalářské práce:
    XXXX jméno a příjmení, tituly, UČO (univerzitní číslo osoby – je-li přiděleno), pracoviště včetně kontaktní adresy, e-mailová adresa, telefonní číslo XXXX
  4. údaje o studentovi (pokud je téma vypsáno pro konkrétního studenta):
    jméno a příjmení, případně titul/y, UČO (univerzitní číslo osoby)

 

Témata bakalářských prací pro obor Lékařská genetika a molekulární diagnostika budou schvalována pedagogickou radou oboru na začátku podzimního semestru daného akademického roku. Následně budou témata zaevidována do Informačního systému (IS MU) dr. Vallovou; registraci studentů, kteří již mají dohodnuté s vedoucím konkrétní téma, provede v IS dr. Vallová.

Bude rovněž oznámen závazný časový harmonogram pro dodání formuláře Zadání bakalářské práce; tento formulář bude vygenerován z aplikace Rozpisy témat v IS MU.

Aktuální neobsazená témata si studenti mohou dohledat v IS MU (Studium > Rozpisy témat >balík "Bakalářské práce z Lékařské genetiky a molekulární diagnostiky").

Bakalářská práce musí být vypracována v jazyce českém, anglickém nebo slovenském. Jazyk práce musí být specifikován ve formuláři zadání práce a jiný než český jazyk musí být schválen vedoucím práce i pedagogickým zástupcem ředitele ústavu cestou aplikace Úřadovna v IS MU.

Požadavky k SZZ a okruhy otázek

Obor Molekulární biologie a genetika, směr Molekulární biologie a genetika

Zkouška se provádí formou písemného testu (výběr z možností i volné odpovědi), ve kterém má uchazeč prokázat schopnost orientace v základních disciplínách molekulární biologie a genetiky.

Předmět: OBECNÁ GENETIKA

Pokrývá předměty: Obecná Genetika, Cytogenetika, Genetika II

  • Historie a vývoj genetiky
  • G. Mendel, život, dílo a jeho objevy, znovuobjevení Mendelových principů
  • Princip segregace a kombinace
  • Zobecnění Mendelových principů
  • Genom jaderný, mitochondriální a chloroplastový
  • Principy mimojaderné dědičnosti
  • Chromozomová teorie dědičnosti
  • Mendelovy principy v genetice člověka, genetické poradenství
  • Odchylky od Mendelovských štěpných poměrů, polymorfní geny, alelismus
  • Genové interakce
  • Dědičnost a determinace pohlaví
  • Dědičnost genů vázaných na pohlaví, znaky pohlavím ovládané a ovlivněné
  • Determinace pohlaví u člověka, abnormality pohlavních chromozomů u člověka
  • Kompenzace dávky genů
  • Vazba genů
  • Výpočet síly vazby, Batesonovo a Morganovo číslo
  • Genetické mapy, určení polohy a pořadí genů na chromozomech, tříbodové mapování.
  • Genetické a cytologické mapy
  • Tetrádová analýza
  • Submikroskopická a mikroskopická struktura chromozomů
  • Cytogenetické techniky
  • Analýza mitotických chromozomů, pruhovací metody
  • Sestavování karyotypů a idiogramů
  • Základy cytogenetiky člověka, nomenklatura lidských chromozomů
  • Metody molekulární cytogenetiky, technika FISH a odvozené metody
  • Početní chromozomové změny
  • Euploidie, aneuploidie, polyploidie.
  • Mechanismy vzniku početních chromozomových abnormalit
  • Strukturní chromozomové aberace, delece, duplikace, inverze, inzerce, translokace
  • Vrozené chromozomové aberace u člověka a jejich význam
  • Získané chromozomové aberce u člověka a jejich význam
  • Cytogenetika v prenatální a preimplantační genetické diagnostice
  • Mutace a mutageny
  • Význam mutací, rozdělení mutací, příčiny vzniku mutací.
  • Biologické účinky UV záření, biologické účinky ionizujícího záření
  • Chemické mutageny a promutageny, mutageny v životním prostředí
  • Antimutageny
  • Testy na detekci mutací
  • Genetické založení kvantitativních znaků.
  • Analýza kvantitativních znaků, heritabilita
  • Genetická struktura populací a její charakteristiky Hardyho-Weinbergův princip, testování jeho platnosti a využití
  • Odchylky od Hardyho-Weinbergova principu a důsledky na genetickou strukturu populací
  • Genetika chování

Literatura:

  • Snustad, D. Peter - Simmons, Michael J. - Relichová, Jiřina - Doškař, Jiří - Fajkus, Jiří - Hořín, Petr - Knoll, Aleš - Kuglík, Petr - Šmarda, Jan - Šmardová, Jana - Veselská, Renata - Vyskot, Boris - Relichová, Jiřina: Genetika. MU Brno 2009.
  • Kuglík, P.: Vybrané kapitoly z cytogenetiky. MU Brno, 2000.
  • Kuglík. P.: Úvod do molekulární cytogenetiky člověka. KGMB PřF MU, 2005 (el. verze), http://orion.sci.muni.cz/kgmb/student/6270.htm
  • Kuglík, P.: Mutageneze. KGMB PřF MU, 2005 (el. verze), http://orion.sci.muni.cz/kgmb/student/8540.htm
  • Relichová, J.: Úlohy z obecné genetiky. UJEP Brno 1982.
  • Relichová, J.: Praktická cvičení z genetiky. MU Brno 2001.
  • Lízal P.: Praktikum z obecné genetiky. MU Brno 2011 (el. verze), http://is.muni.cz/el/1431/podzim2011/Bi3061/um/genetika-web/index.html
  • prezentace z přednášky Bi3060, Fly net aj.

Předmět: MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE

Pokrývá předměty: Molekulární biologie, Metody molekulární biologie, Úvod do bioinformatiky

Předmět studia molekulární biologie

  • základní etapy ve vývoji molekulární biologie
  • informační makromolekuly
  • nukleové kyseliny, jejich struktura, biologické funkce a vzájemné interakce s proteiny
  • gen, genetická informace, genetický kód

Prokaryotický genom

  • struktura genomu a jeho složky, informační obsah
  • replikace
  • transkripce, translace

Eukaryotický genom

  • struktura
  • replikace
  • transkripce, posttranskripční úpravy, translace, posttranslační úpravy

Regulace genové exprese

  • základní úrovně regulace a jejich principy
  • regulace na transkripční a posttranskripční úrovni
  • regulace na translační a posttranslační úrovni, RNA interference, miRNA

Molekulární mechanizmy signalizace

  • obecné principy buněčné signalizace
  • typy receptorů pro příjem signálů
  • signální kaskády

Molekulární podstata získané imunity

  • genetický základ tvorby protilátek
  • mechanismy podmiňující rozmanitost protilátek

Molekulární podstata změn genetické informace a struktury genomů

  • molekulární základ mutací
  • reparace mutačně poškozené DNA
  • molekulární základ rekombinace
  • transpozice
  • základní typy mobilních elementů a mechanismy jejich přemisťování

Základní metody studia genomu

  • enzymové úpravy nukleových kyselin in vitro
  • metody separace nukleových kyselin a proteinů
  • sekvencování DNA
  • konstrukce fyzikální a genetické mapy genomu
  • polymerázová řetězová reakce
  • hybridizace nukleových kyselin

Klonování DNA

  • základní typy klonovacích vektorů
  • genomové a genové knihovny
  • selekce a vyhledávání rekombinantních klonů
  • způsoby přenosu genů

Metody analýzy proteinů

  • imunoprecipitace
  • izoelektrická fokuzace
  • elektroforéza
  • průtoková cytometrie
  • monoklonální a polyklonální protilátky

Základy bioinformatiky

  • databáze sekvencí nukleových kyselin, proteinů a 3D struktur
  • manipulace se sekvenčními daty, vyhledávání v databázích a srovnávání sekvencí
  • vyhledávání genů a anotace genomových sekvencí

Molekulární diagnostika genetických poruch, molekulární identifikace patogenních organismů

  • metody pro stanovení polymorfismu v genomech: metody bez amplifikace, metody využívající hybridizaci, metody PCR
  • využití repetitivních sekvencí, genů pro rRNA
  • molekulární diagnostika významných bakteriálních a virových patogenů

Literatura:

  • Rosypal S. a kol.: Úvod do molekulární biologie. I.-IVdíl. Brno   1999-2002 (třetí vydání). 2006 - I. díl (čtvrté vydání)
  • Rosypal S. a kol.: Terminologie molekulární biologie, Brno 2001.
  • Šmarda J. a kol.. Metody molekulární biologie, Brno, 2005.
  • Brown T.A.: Klonování genů a analýza DNA. Český překlad M. Fellner a kol., Univerzita Palackého v Olomouci, 2007.
  • Lewin B. Genes VII, Oxford University Press, Oxford, New York, Tokyo 2002.
  • Alberts et al.: Molecular biology of the cell. Garland Publ. 2004.
  • Alberts a kol: Základy buněčné biologie, Espero, 2000, 2005.
  • Clark D.: Molecular biology, Elsevier, 2005.
  • Cvrčková F.: Úvod do praktické bioinformatiky, Academia Praha, 2006.
Obor Speciální biologie, směr experimentální biologie rostlin

Předmět: OBECNÁ BIOLOGIE

Předmět OBECNÁ BIOLOGIE (součást SZZk pro všechny čtyři studijní směry Speciální biologie) shrnuje klíčové poznatky základních biologických přednášek absolvovaných v průběhu tříletého bakalářského studia. Vychází zejména z přednášek Buněčná biologie (Bi1700), Histologie a organologie (Bi2080), Cytologie a anatomie rostlin (Bi1060), Obecná genetika (Bi3060), Antropologie (Bi5120), Fyziologie živočichů (Bi3030), Fyziologie rostlin (Bi4060), Molekulární biologie (Bi4020) a Obecná mikrobiologie (Bi4090). Dále jsou sem zařazeny také fundamentální informace z fylogeneze a diverzity organismů ( Bi1010, Bi2000) a dále chemie (C1601, C2700, C3580) a biostatistiky (Bi5040).

Okruhy otázek

  • Charakteristika živého organismu. Pojem druhu.
  • Chemické složení organismů. Biogenní prvky, anorganické látky, organické látky, jejich význam pro stavbu a funkci organismů.
  • Genetická informace, genetický kód, gen a jeho formy. Struktura a organizace prokaryotického a eukaryotického genomu, základní charakteristika replikace, transkripce a translace, změny genetické informace (mutace a rekombinace DNA). Mendelovy principy. Vazba genů. Genetická determinace pohlaví. Dědičné založení kvantitativních znaků.
  • Základní charakteristika a struktura prokaryotické buňky. Bakterie a Archea, nejvýznamnější zástupci, jejich význam, výskyt a základy klasifikace. Množení, výživa a metabolismus bakterií. Kvasinky – životní cyklus, výskyt, význam. Mikromycety. Viry jako nebuněčné formy života, struktura virové částice, živočišné, rostlinné a mikrobiální viry.
  • Základní klíčová charakteristika (morfologie, organologie, rozmnožování, ekologie a nejznámější zástupce) taxonů: Archezoa, Protozoa, Metazoa. Dále „bezobratlí“: Porifera, Cnidaria, Platyhelminthes, Nematoda, Mollusca, Annelida, Chelicerata, Crustacea, Myriapoda, Hexapoda, Echinodermata, Chordata. Základní charakteristika taxonomických skupin Bezčelistnatci - mihule a sliznatky. Nadtřída Čelistnatců - paryby, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci.
  • Eukaryotické buňky, struktura a funkce. Cytoplazma, jádro, cytoplazmatická membrána, endomembránový systém (endoplazmatické retikulum, Golgiho aparát, vakuoly atd.). Semiautonomní organely: mitochondrie, chloroplasty. Ribosomy. Cytoskelet. Buněčná stěna, apoplastický volný prostor.
  • Interceluláry. Plazmodezmy a symplast. Kontakty živočišných buněk. Buněčný pohyb.
  • Buněčný cyklus: amitóza, mitóza, fáze mitózy, dělicí vřeténko, meióza, srovnání mitózy a meiózy. Kontrola buněčného cyklu.
  • Růst a diferenciace buněk rostlin i živočichů. Typy rostlinných buněk a pletiv. Jednoduchá a složená pletiva. Systémy pletiv: meristémy, krycí, vodivá a základní pletiva, jejich struktura a funkce. Živočišné tkáně. Třídění, ontogenetický původ a mikroskopická anatomie tkání: epitely (krycí, výstelkové, žlázové, resorpční, smyslové, zárodečné), pojiva (embryonální, vláknitá, oporná), tělní tekutiny, svalové tkáně, nervové tkáně, pohlavní buňky.
  • Orgány rostlin: kořen, stonek, list. Primární a sekundární pletiva a růst kořene a stonku, růstový vrchol. Transformace vodivého systému v hypokotylu. Lokalizace primárního a sekundárního xylému.
  • Hlavní orgánové soustavy živočichů - krycí, oporná, pohybová, trávící, dýchací, vylučovací, oběhu tělních tekutin, smyslová, nervová, žláz s vnitřní sekrecí, rozmnožovací. Srovnání v rámci hlavních živočišných taxonů.
  • Základní typy rozmnožování živočichů. Životní cyklus.
  • Transport vody a iontů minerálních živin organických látek v rostlinách, regulace výměny plynů. Příjem a konverze radiační energie v rostlinách, fixace uhlíku. Metabolismus uhlíku, využití asimilátů v růstových procesech. Minerální výživa rostlin, příjem a využití makro- i mikroživin. Fyziologie růstu a vývoje - hlavní skupiny fytohormonů a jejich funkce, úloha záření a teploty při regulaci růstu a vývoje.
  • Interakce rostlin s jinými organizmy (symbiózy, patogeneze).
  • Evoluce fyziologických funkcí živočichů. Membránový transport, předávání látek a signálů. Homeostáza a základní principy fyziologických regulací. Celkový metabolismus, termoregulace.
  • Tělní tekutiny živočichů a jejich funkce, cirkulace. Exkrece a osmoregulace. Výměna plynů, dýchání. Výživa, příjem potravy a její zpracování. Látková signalizace, hormony. Funkce imunitního systému.
  • Funkční anatomie nervového systému. Fyziologie pohybu a vegetativní řízení. Fyziologie smyslových orgánů. Neurální signalizace, synapse.
  • Základní znalosti chemie z pohledu biologa. Základní chemické zákony a chemické výpočty. Chemické názvosloví. Atomy, molekuly, ionty, prvky, nuklidy, izotopy (struktura, vlastnosti, stavba, principy).
  • Chemická vazba, její typy. Vlastnosti plynů, kapalin, pevných látek, fázové přeměny. Roztoky, vyjadřování a výpočet koncentrace roztoků. Termodynamika a kinetika chemických reakcí, katalýza.
  • Kyseliny a báze, pH, hydrolýza, tlumivost. Oxidace a redukce, elektrochemie. Sloučeniny uhlíku (nomenklatura, vlastnosti). Kovy, halogeny, křemík, dusík, kyslík, fosfor, síra a jejich chemie. Chemická analýza a její základní metody. Biochemické pochody, bílkoviny, nukleové kyseliny, sacharidy, lipidy, enzymy, metabolické procesy z pohledu chemie.
  • Základy designu experimentů a statistického hodnocení dat. Typy rozložení dat. Základní popisné statistiky. Srovnání dvou souborů dat. Analýza rozptylu. Korelační analýza. Regresní analýza.

Vzor testu z předmětu Obecná biologie s vybranými otázkami

Předmět: CYTOLOGIE A ANATOME ROSTLIN

Prokaryota a eukaryota. Rostlinná buňka. Kompartmentace buněčného metabolismu. Soustava buněčných membrán: cytoplazmatická membrána – plazmalema a endomembránový systém. Cytoskelet. Plastidy. Mitochondrie. Jádro. Ribozomy. Mikrotělíska. Vakuola. Buněčná stěna. Komponenty buněčné stěny, vrstvy buněčné stěny, růst buněčné stěny. Plazmodezmy. Buněčný cyklus: fáze buněčného cyklu, mitóza, meióza.

Rostlinná pletiva: meristematická, základní, mechanická, krycí a vodivá.

Primární stavba kořene. Primární stavba stonku. Stavba listu: list C3 a C4 rostlin. Sekundární růst kořene a stonku. Anatomická stavba jednoděložných a dvouděložných rostlin

Předmět: ZÁKLADY FYZIOLOGIE ROSTLIN

Základy fyziologie rostlin (Bi4060)

Cytofyziologie. Transport vody a iontů minerálních živin. Transport organických látek v lýku. Průduchová regulace výměny plynů. Příjem a konverze radiační energie v rostlinách. Fixace uhlíku. Metabolismus uhlíku, využití asimilátů v růstových procesech. Příjem a využití minerálních makro- i mikroživin. Fyziologie růstu a vývoje – hlavní skupiny fytohormonů a jejich funkce, úloha záření a teploty při regulaci růstu a vývoje. Fyziologie stresu  – obecné stresové reakce, specifické účinky jednotlivých stresových faktorů: množství a spektrum záření (včetně UV), nízká a vysoká teplota, mráz, nedostatek vody, toxické látky.

Fyziologická ekologie rostlin (Bi7570)

Intercepce záření listy a porosty rostlin, fotosyntéza na úrovni porostu, fotoinhibiční a destrukční účinky záření. Spektrálně závislé růstové procesy, fotoperiodicita. Energetická bilance listu, účinky chladu a mrazu na rostliny, odolnost k extrémním teplotám. Adaptace k nedostatku vody v prostředí. Efektivita využití vody u C3, C4 a CAM rostlin. Dostupnost minerálních živin v půdě, adaptace k nedostatku živin. Funkce rostlin v půdách hypoxických, silně kyselých a vápenitých. Kompetice, allelopatie, odolnost rostlin vůči patogenům a herbivorům. Růstové strategie v různých typech prostředí.

Minerální výživa rostlin (Bi7160)

Zdroje minerálních živin v půdě. Cykly živin v přírodě. Principy příjmu minerálních živin. Příjem a asimilace různých forem dusíku. Příjem a využití fosforu. Příjem a využití draslíku, vápníku a hořčíku. Příjem a využití síry a železa. Funkce mikrobiogenních prvků v rostlině. Efektivita využití živin rostlinami. Příčiny poruch ve výživě rostlin. Metody pro určení zásobenosti rostlin živinami. Hnojení a hnojiva.

Mykorrhizní symbiózy (Bi6150)

Symbióza – koncept, mutualismus, parazitismus, komenzalismus, neutralismus, kompetice, fakultativní a obligátní symbionti. Mykorrhizní symbiózy – (vesikulo-)arbuskulární mykorrhiza, ektomykorrhiza, ektendomykorrhiza, orchideoidní, arbutoidní, monotropoidní a erikoidní mykorrhiza. Rozšíření, systematické zařazení symbiontů. Vnitrokořenové a mimokořenové struktury. Ekofyziologické funkce mykorrhiz (model multifunkcionality). Ovlivnění metabolismu hostitele – látkové toky mezi symbionty (uhlíkaté látky, fosfáty a jiné málo mobilní živiny, dusíkaté látky, voda). Vztahy k jiným půdním mikroorganismům – bakterie, patogenní houby. Ovlivnění růstu hostitele a jeho kompetičních schopností (model nákladů a zisku). Role mykorrhiz ve složení společenstev rostlin. Achlorofylie rostlin. Role mykorrhiz v životních cyklech hostitelských rostlin. Fixátoři N2 – systematické zařazení symbiontů, biochemie fixace N2, duální symbióza, ovlivnění růstu rostlin, agronomický a ekosystémový význam.

Rostlinné explantáty (Bi6120)

Definice a podmínky axenické kultury rostlinných explantátů. Složení živných medií – obecné principy a specifika rostlinných explantátů. Fytohormony a růstové regulátory a jejich využití v biotechnologiích. Různé typy regeneračních systémů a jejich použití. Aplikace technik rostlinných explantátů ve šlechtitelství. Kryoprezervace explantátů a její využití pro genové banky

Obor Speciální biologie, směr Experimentální biologie živočichů a imunologie

Předmět: OBECNÁ BIOLOGIE

Předmět OBECNÁ BIOLOGIE (součást SZZk pro všechny čtyři studijní směry Speciální biologie) shrnuje klíčové poznatky základních biologických přednášek absolvovaných v průběhu tříletého bakalářského studia. Vychází zejména z přednášek Buněčná biologie (Bi1700), Histologie a organologie (Bi2080), Cytologie a anatomie rostlin (Bi1060), Obecná genetika (Bi3060), Antropologie (Bi5120), Fyziologie živočichů (Bi3030), Fyziologie rostlin (Bi4060), Molekulární biologie (Bi4020) a Obecná mikrobiologie (Bi4090). Dále jsou sem zařazeny také fundamentální informace z fylogeneze a diverzity organismů ( Bi1010, Bi2000) a dále chemie (C1601, C2700, C3580) a biostatistiky (Bi5040).

Okruhy otázek

  • Charakteristika živého organismu. Pojem druhu.
  • Chemické složení organismů. Biogenní prvky, anorganické látky, organické látky, jejich význam pro stavbu a funkci organismů.
  • Genetická informace, genetický kód, gen a jeho formy. Struktura a organizace prokaryotického a eukaryotického genomu, základní charakteristika replikace, transkripce a translace, změny genetické informace (mutace a rekombinace DNA). Mendelovy principy. Vazba genů. Genetická determinace pohlaví. Dědičné založení kvantitativních znaků.
  • Základní charakteristika a struktura prokaryotické buňky. Bakterie a Archea, nejvýznamnější zástupci, jejich význam, výskyt a základy klasifikace. Množení, výživa a metabolismus bakterií. Kvasinky – životní cyklus, výskyt, význam. Mikromycety. Viry jako nebuněčné formy života, struktura virové částice, živočišné, rostlinné a mikrobiální viry.
  • Základní klíčová charakteristika (morfologie, organologie, rozmnožování, ekologie a nejznámější zástupce) taxonů: Archezoa, Protozoa, Metazoa. Dále „bezobratlí“: Porifera, Cnidaria, Platyhelminthes, Nematoda, Mollusca, Annelida, Chelicerata, Crustacea, Myriapoda, Hexapoda, Echinodermata, Chordata. Základní charakteristika taxonomických skupin Bezčelistnatci - mihule a sliznatky. Nadtřída Čelistnatců - paryby, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci.
  • Eukaryotické buňky, struktura a funkce. Cytoplazma, jádro, cytoplazmatická membrána, endomembránový systém (endoplazmatické retikulum, Golgiho aparát, vakuoly atd.). Semiautonomní organely: mitochondrie, chloroplasty. Ribosomy. Cytoskelet. Buněčná stěna, apoplastický volný prostor.
  • Interceluláry. Plazmodezmy a symplast. Kontakty živočišných buněk. Buněčný pohyb.
  • Buněčný cyklus: amitóza, mitóza, fáze mitózy, dělicí vřeténko, meióza, srovnání mitózy a meiózy. Kontrola buněčného cyklu.
  • Růst a diferenciace buněk rostlin i živočichů. Typy rostlinných buněk a pletiv. Jednoduchá a složená pletiva. Systémy pletiv: meristémy, krycí, vodivá a základní pletiva, jejich struktura a funkce. Živočišné tkáně. Třídění, ontogenetický původ a mikroskopická anatomie tkání: epitely (krycí, výstelkové, žlázové, resorpční, smyslové, zárodečné), pojiva (embryonální, vláknitá, oporná), tělní tekutiny, svalové tkáně, nervové tkáně, pohlavní buňky.
  • Orgány rostlin: kořen, stonek, list. Primární a sekundární pletiva a růst kořene a stonku, růstový vrchol. Transformace vodivého systému v hypokotylu. Lokalizace primárního a sekundárního xylému.
  • Hlavní orgánové soustavy živočichů - krycí, oporná, pohybová, trávící, dýchací, vylučovací, oběhu tělních tekutin, smyslová, nervová, žláz s vnitřní sekrecí, rozmnožovací. Srovnání v rámci hlavních živočišných taxonů.
  • Základní typy rozmnožování živočichů. Životní cyklus.
  • Transport vody a iontů minerálních živin organických látek v rostlinách, regulace výměny plynů. Příjem a konverze radiační energie v rostlinách, fixace uhlíku. Metabolismus uhlíku, využití asimilátů v růstových procesech. Minerální výživa rostlin, příjem a využití makro- i mikroživin. Fyziologie růstu a vývoje - hlavní skupiny fytohormonů a jejich funkce, úloha záření a teploty při regulaci růstu a vývoje.
  • Interakce rostlin s jinými organizmy (symbiózy, patogeneze).
  • Evoluce fyziologických funkcí živočichů. Membránový transport, předávání látek a signálů. Homeostáza a základní principy fyziologických regulací. Celkový metabolismus, termoregulace.
  • Tělní tekutiny živočichů a jejich funkce, cirkulace. Exkrece a osmoregulace. Výměna plynů, dýchání. Výživa, příjem potravy a její zpracování. Látková signalizace, hormony. Funkce imunitního systému.
  • Funkční anatomie nervového systému. Fyziologie pohybu a vegetativní řízení. Fyziologie smyslových orgánů. Neurální signalizace, synapse.
  • Základní znalosti chemie z pohledu biologa. Základní chemické zákony a chemické výpočty. Chemické názvosloví. Atomy, molekuly, ionty, prvky, nuklidy, izotopy (struktura, vlastnosti, stavba, principy).
  • Chemická vazba, její typy. Vlastnosti plynů, kapalin, pevných látek, fázové přeměny. Roztoky, vyjadřování a výpočet koncentrace roztoků. Termodynamika a kinetika chemických reakcí, katalýza.
  • Kyseliny a báze, pH, hydrolýza, tlumivost. Oxidace a redukce, elektrochemie. Sloučeniny uhlíku (nomenklatura, vlastnosti). Kovy, halogeny, křemík, dusík, kyslík, fosfor, síra a jejich chemie. Chemická analýza a její základní metody. Biochemické pochody, bílkoviny, nukleové kyseliny, sacharidy, lipidy, enzymy, metabolické procesy z pohledu chemie.
  • Základy designu experimentů a statistického hodnocení dat. Typy rozložení dat. Základní popisné statistiky. Srovnání dvou souborů dat. Analýza rozptylu. Korelační analýza. Regresní analýza.

Vzor testu z předmětu Obecná biologie s vybranými otázkami

Předmět: FYZIOLOGIE ŽIVOČICHŮ

  • Fyziologické principy. Vnější a vnitřní prostředí
  • Homeostáza, adaptace a regulace. Význam faktorů prostředí
  • Fyzikální faktory ovlivňující život svou energií (tepelná energie - adaptace na chlad a teplo, třesová a netřesová termogeneze, hibernace). Regulační mechanizmy, zpětná vazba
  • Membránová a buněčná fyziologie. Membránový transport. Membránová signalizace
  • Přeměna látek a energií – metabolizmus. Druhy živin, jejich přeměna. Teplota, její vliv a udržování. Problém velikosti a proporcí těla
  • Fyziologie pohybu. Podstata pohybu, jeho typy
  • Funkce tělních tekutin. Typy tělních tekutin. Složení a funkce krve
  • Cirkulace. Typy oběhových soustav. Řízení a parametry oběhu
  • Fyziologie dýchacího systému. Dýchání v různých prostředích. Transport plynů. Řízení dýchání
  • Fyziologie trávení a vstřebávání. Trávení živin – struktury a funkce. Resorbce živin – struktury a funkce
  • Exkrece a osmoregulace. Osmoregulace v různých prostředích. Úloha a fylogeneze vylučovacích procesů. Řízení exkrece a vodního hospodářství
  • Hormonální řízení. Látková signalizace. Hormony živočichů
  • Nervová soustava. Vedení a zpracování informací. Vegetativní a motorická kontrola. Mozek a jeho funkce. Fyziologie receptorů. Biorytmy

Doporučená literatura:

  • Vácha M., Fellnerová I., Bičík V., Petrásek R, Šimek V.  Srovnávací fyziologie živočichů. Skripta MU, Brno 2013.
  • Trojan S a kol. Lékařská fyziologie Grada Publishing, 2003
  • Hill R, Wyse G, Anderson M, Animal Physiology Sinauer, 2012
  • Silbernagl S, Despopoulos A, Atlas fyziologie, Grada Publishing, 2004
  • Dále materiály k předmětům: Fyziologie živočichů, Fyziologie živočišné buňky.

 

Předmět: ZÁKLADY IMUNOLOGIE

Charakteristika imunitního systému Základní vlastnosti imunitního systému. Mechanismy nespecifické a specifické imunity. Lymfatický systém. Buňky imunitního systému (lymfocyty, fagocyty). Spolupráce T a B lymfocytů. Zánět. Cesty aktivace komplementu. Reakce antigenů a protilátek. Hlavní histokompatibilitní komplex. Prezentace antigenu. Mukózní imunitní systém

Poruchy imunitního systému. Primární a sekundární imunodeficity. Reakce imunologické přecotlivělosti. Autoimunitní reakce

Imunita v lékařské praxi. Protiinfekční imunita. Transplantační imunita. Protinádorová imunita. Imunomodulace

Doporučená literatura:

  • Hořejší V., Bartůňková J.: Základy imunologie. 2. vydání. TRITON, 2002
  • Toman M. a kolektiv: Veterinární imunologie. GRADA Publishing, 2000
Obor Speciální biologie, směr Mikrobiologie a molekulární biotechnologie

Předmět: OBECNÁ BIOLOGIE

Předmět OBECNÁ BIOLOGIE (součást SZZk pro všechny čtyři studijní směry Speciální biologie) shrnuje klíčové poznatky základních biologických přednášek absolvovaných v průběhu tříletého bakalářského studia. Vychází zejména z přednášek Buněčná biologie (Bi1700), Histologie a organologie (Bi2080), Cytologie a anatomie rostlin (Bi1060), Obecná genetika (Bi3060), Antropologie (Bi5120), Fyziologie živočichů (Bi3030), Fyziologie rostlin (Bi4060), Molekulární biologie (Bi4020) a Obecná mikrobiologie (Bi4090). Dále jsou sem zařazeny také fundamentální informace z fylogeneze a diverzity organismů ( Bi1010, Bi2000) a dále chemie (C1601, C2700, C3580) a biostatistiky (Bi5040).

Okruhy otázek

  • Charakteristika živého organismu. Pojem druhu.
  • Chemické složení organismů. Biogenní prvky, anorganické látky, organické látky, jejich význam pro stavbu a funkci organismů.
  • Genetická informace, genetický kód, gen a jeho formy. Struktura a organizace prokaryotického a eukaryotického genomu, základní charakteristika replikace, transkripce a translace, změny genetické informace (mutace a rekombinace DNA). Mendelovy principy. Vazba genů. Genetická determinace pohlaví. Dědičné založení kvantitativních znaků.
  • Základní charakteristika a struktura prokaryotické buňky. Bakterie a Archea, nejvýznamnější zástupci, jejich význam, výskyt a základy klasifikace. Množení, výživa a metabolismus bakterií. Kvasinky – životní cyklus, výskyt, význam. Mikromycety. Viry jako nebuněčné formy života, struktura virové částice, živočišné, rostlinné a mikrobiální viry.
  • Základní klíčová charakteristika (morfologie, organologie, rozmnožování, ekologie a nejznámější zástupce) taxonů: Archezoa, Protozoa, Metazoa. Dále „bezobratlí“: Porifera, Cnidaria, Platyhelminthes, Nematoda, Mollusca, Annelida, Chelicerata, Crustacea, Myriapoda, Hexapoda, Echinodermata, Chordata. Základní charakteristika taxonomických skupin Bezčelistnatci - mihule a sliznatky. Nadtřída Čelistnatců - paryby, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci.
  • Eukaryotické buňky, struktura a funkce. Cytoplazma, jádro, cytoplazmatická membrána, endomembránový systém (endoplazmatické retikulum, Golgiho aparát, vakuoly atd.). Semiautonomní organely: mitochondrie, chloroplasty. Ribosomy. Cytoskelet. Buněčná stěna, apoplastický volný prostor.
  • Interceluláry. Plazmodezmy a symplast. Kontakty živočišných buněk. Buněčný pohyb.
  • Buněčný cyklus: amitóza, mitóza, fáze mitózy, dělicí vřeténko, meióza, srovnání mitózy a meiózy. Kontrola buněčného cyklu.
  • Růst a diferenciace buněk rostlin i živočichů. Typy rostlinných buněk a pletiv. Jednoduchá a složená pletiva. Systémy pletiv: meristémy, krycí, vodivá a základní pletiva, jejich struktura a funkce. Živočišné tkáně. Třídění, ontogenetický původ a mikroskopická anatomie tkání: epitely (krycí, výstelkové, žlázové, resorpční, smyslové, zárodečné), pojiva (embryonální, vláknitá, oporná), tělní tekutiny, svalové tkáně, nervové tkáně, pohlavní buňky.
  • Orgány rostlin: kořen, stonek, list. Primární a sekundární pletiva a růst kořene a stonku, růstový vrchol. Transformace vodivého systému v hypokotylu. Lokalizace primárního a sekundárního xylému.
  • Hlavní orgánové soustavy živočichů - krycí, oporná, pohybová, trávící, dýchací, vylučovací, oběhu tělních tekutin, smyslová, nervová, žláz s vnitřní sekrecí, rozmnožovací. Srovnání v rámci hlavních živočišných taxonů.
  • Základní typy rozmnožování živočichů. Životní cyklus.
  • Transport vody a iontů minerálních živin organických látek v rostlinách, regulace výměny plynů. Příjem a konverze radiační energie v rostlinách, fixace uhlíku. Metabolismus uhlíku, využití asimilátů v růstových procesech. Minerální výživa rostlin, příjem a využití makro- i mikroživin. Fyziologie růstu a vývoje - hlavní skupiny fytohormonů a jejich funkce, úloha záření a teploty při regulaci růstu a vývoje.
  • Interakce rostlin s jinými organizmy (symbiózy, patogeneze).
  • Evoluce fyziologických funkcí živočichů. Membránový transport, předávání látek a signálů. Homeostáza a základní principy fyziologických regulací. Celkový metabolismus, termoregulace.
  • Tělní tekutiny živočichů a jejich funkce, cirkulace. Exkrece a osmoregulace. Výměna plynů, dýchání. Výživa, příjem potravy a její zpracování. Látková signalizace, hormony. Funkce imunitního systému.
  • Funkční anatomie nervového systému. Fyziologie pohybu a vegetativní řízení. Fyziologie smyslových orgánů. Neurální signalizace, synapse.
  • Základní znalosti chemie z pohledu biologa. Základní chemické zákony a chemické výpočty. Chemické názvosloví. Atomy, molekuly, ionty, prvky, nuklidy, izotopy (struktura, vlastnosti, stavba, principy).
  • Chemická vazba, její typy. Vlastnosti plynů, kapalin, pevných látek, fázové přeměny. Roztoky, vyjadřování a výpočet koncentrace roztoků. Termodynamika a kinetika chemických reakcí, katalýza.
  • Kyseliny a báze, pH, hydrolýza, tlumivost. Oxidace a redukce, elektrochemie. Sloučeniny uhlíku (nomenklatura, vlastnosti). Kovy, halogeny, křemík, dusík, kyslík, fosfor, síra a jejich chemie. Chemická analýza a její základní metody. Biochemické pochody, bílkoviny, nukleové kyseliny, sacharidy, lipidy, enzymy, metabolické procesy z pohledu chemie.
  • Základy designu experimentů a statistického hodnocení dat. Typy rozložení dat. Základní popisné statistiky. Srovnání dvou souborů dat. Analýza rozptylu. Korelační analýza. Regresní analýza.

Vzor testu z předmětu Obecná biologie s vybranými otázkami

Předmět: ZÁKLADY MIKROBIOLOGIE

Předmět ZÁKLADY MIKROBIOLOGIE shrnuje klíčové poznatky základních přednášek absolvovaných v průběhu tříletého bakalářského studia. Vychází zejména z přednášek Bi4090 Obecná mikrobiologie, Bi5420 Obecná virologie, Bi7330 Cytologie a morfologie bakterií, Bi6700 Taxonomie prokaryot

Okruhy otázek

  • Základy systému a klasifikace mikroorganismů (bakterie, archea, kvasinky, mikromycety).
  • Doména Archaea – nejvýznamnější zástupci (Euryarcheota, Crenarcheota).
  • Doména Bacteria – nejvýznamnější zástupci (Proteobacteria, Cyanobacteria, Actinomycetales, gramnegativní bakterie, grampozitivní bakterie).
  • Vlastnosti buňky u jednotlivých skupin mikroorganismů: morfologie, struktura a chemické složení.
  • Základní charakteristika mikroskopických hub a jejich fyziologické vlastnosti, sekundární metabolity, mykotoxiny.
  • Růst a množení mikroorganismů v podmínkách statické a kontinuální kultivace, růstové konstanty.
  • Rozmnožování, buněčný a životní cyklus bakterií a kvasinek.
  • Účinek vnějších faktorů na mikroorganismy – mechanismus působení fyzikálních a chemických faktorů, chemoterapeutik a antibiotik.
  • Výživa mikroorganismů a transport látek.
  • Energetický metabolismus mikrobiálních chemoorganotrofů (kvašení, anaerobní respirace, aerobní respirace), chemolitotrofů a fototrofních bakterií.
  • Biosyntéza základních stavebních látek a makromolekul mikrobiálních buněk.
  • Povaha dědičné informace a možnosti její změny u mikroorganismů.
  • Způsoby přenosu DNA u baktérií - konjugace, transdukce, transformace. Inzerční a transpoziční elementy.
  • Interakce mezi mikroorganismy, rostlinami a živočichy.
  • Vlastnosti virů jako nebuněčných forem života a hypotézy jejich evoluce. Základy klasifikace živočišných, rostlinných a mikrobiálních virů. Morfologická a chemická struktura virové částice. Životní cyklus virů. Virulentní a temperovaný bakteriofág, lyzogenie. Morfologické a metabolické změny buněk po virové infekci. Viroidy.
  • Základní metody používané v mikrobiologii. Metody využívající analýzy DNA. Izolace DNA z čistých bakteriálních kultur a reálných vzorků. Polymerázová řetězová reakce. Imunomagnetická separace mikrobiálních buněk.
  • Proteosyntéza, struktura proteinů, funkce proteinů, strukturně-funkční vztahy.
  • Identifikace domnělých enzymů v genomových databázích, bioinformatická analýza.
  • Purifikace proteinů, přehled chromatografických technik pro izolaci proteinů.
  • Enzymy, enzymová katalýza, faktory ovlivňující rychlost enzymových reakcí.
  • Strategie proteinového inženýrství – racionální design a řízená evoluce.
  • Kvasinkové a vláknité houby podílející se na onemocnění člověka. Mikroskopické houby jako alergeny. Systémové mykózy a dermatomykózy. Antimykotická terapie.

 

Doporučená literatura:

  • Němec M. a Matoulková D.: Základy obecné mikrobiologie. MU Brno, 2015
  • Sedláček I.: Taxonomie prokaryot. MU Brno, 2007
  • Šilhánková L: Mikrobiologie pro potravináře a biotechnology. Victoria Publ. Praha, 2002
  • Votava M.: Lékařská mikrobiologie obecná. Neptun Brno, 2001
  • Votava M. a kol.: Lékařská mikrobiologie speciální. Neptun Brno, 2005
Obor Speciální biologie, směr Antropobiologie a antropogenetika

Předmět: OBECNÁ BIOLOGIE

Předmět OBECNÁ BIOLOGIE (součást SZZk pro všechny čtyři studijní směry Speciální biologie) shrnuje klíčové poznatky základních biologických přednášek absolvovaných v průběhu tříletého bakalářského studia. Vychází zejména z přednášek Buněčná biologie (Bi1700), Histologie a organologie (Bi2080), Cytologie a anatomie rostlin (Bi1060), Obecná genetika (Bi3060), Antropologie (Bi5120), Fyziologie živočichů (Bi3030), Fyziologie rostlin (Bi4060), Molekulární biologie (Bi4020) a Obecná mikrobiologie (Bi4090). Dále jsou sem zařazeny také fundamentální informace z fylogeneze a diverzity organismů ( Bi1010, Bi2000) a dále chemie (C1601, C2700, C3580) a biostatistiky (Bi5040).

Okruhy otázek

  • Charakteristika živého organismu. Pojem druhu.
  • Chemické složení organismů. Biogenní prvky, anorganické látky, organické látky, jejich význam pro stavbu a funkci organismů.
  • Genetická informace, genetický kód, gen a jeho formy. Struktura a organizace prokaryotického a eukaryotického genomu, základní charakteristika replikace, transkripce a translace, změny genetické informace (mutace a rekombinace DNA). Mendelovy principy. Vazba genů. Genetická determinace pohlaví. Dědičné založení kvantitativních znaků.
  • Základní charakteristika a struktura prokaryotické buňky. Bakterie a Archea, nejvýznamnější zástupci, jejich význam, výskyt a základy klasifikace. Množení, výživa a metabolismus bakterií. Kvasinky – životní cyklus, výskyt, význam. Mikromycety. Viry jako nebuněčné formy života, struktura virové částice, živočišné, rostlinné a mikrobiální viry.
  • Základní klíčová charakteristika (morfologie, organologie, rozmnožování, ekologie a nejznámější zástupce) taxonů: Archezoa, Protozoa, Metazoa. Dále „bezobratlí“: Porifera, Cnidaria, Platyhelminthes, Nematoda, Mollusca, Annelida, Chelicerata, Crustacea, Myriapoda, Hexapoda, Echinodermata, Chordata. Základní charakteristika taxonomických skupin Bezčelistnatci - mihule a sliznatky. Nadtřída Čelistnatců - paryby, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci.
  • Eukaryotické buňky, struktura a funkce. Cytoplazma, jádro, cytoplazmatická membrána, endomembránový systém (endoplazmatické retikulum, Golgiho aparát, vakuoly atd.). Semiautonomní organely: mitochondrie, chloroplasty. Ribosomy. Cytoskelet. Buněčná stěna, apoplastický volný prostor.
  • Interceluláry. Plazmodezmy a symplast. Kontakty živočišných buněk. Buněčný pohyb.
  • Buněčný cyklus: amitóza, mitóza, fáze mitózy, dělicí vřeténko, meióza, srovnání mitózy a meiózy. Kontrola buněčného cyklu.
  • Růst a diferenciace buněk rostlin i živočichů. Typy rostlinných buněk a pletiv. Jednoduchá a složená pletiva. Systémy pletiv: meristémy, krycí, vodivá a základní pletiva, jejich struktura a funkce. Živočišné tkáně. Třídění, ontogenetický původ a mikroskopická anatomie tkání: epitely (krycí, výstelkové, žlázové, resorpční, smyslové, zárodečné), pojiva (embryonální, vláknitá, oporná), tělní tekutiny, svalové tkáně, nervové tkáně, pohlavní buňky.
  • Orgány rostlin: kořen, stonek, list. Primární a sekundární pletiva a růst kořene a stonku, růstový vrchol. Transformace vodivého systému v hypokotylu. Lokalizace primárního a sekundárního xylému.
  • Hlavní orgánové soustavy živočichů - krycí, oporná, pohybová, trávící, dýchací, vylučovací, oběhu tělních tekutin, smyslová, nervová, žláz s vnitřní sekrecí, rozmnožovací. Srovnání v rámci hlavních živočišných taxonů.
  • Základní typy rozmnožování živočichů. Životní cyklus.
  • Transport vody a iontů minerálních živin organických látek v rostlinách, regulace výměny plynů. Příjem a konverze radiační energie v rostlinách, fixace uhlíku. Metabolismus uhlíku, využití asimilátů v růstových procesech. Minerální výživa rostlin, příjem a využití makro- i mikroživin. Fyziologie růstu a vývoje - hlavní skupiny fytohormonů a jejich funkce, úloha záření a teploty při regulaci růstu a vývoje.
  • Interakce rostlin s jinými organizmy (symbiózy, patogeneze).
  • Evoluce fyziologických funkcí živočichů. Membránový transport, předávání látek a signálů. Homeostáza a základní principy fyziologických regulací. Celkový metabolismus, termoregulace.
  • Tělní tekutiny živočichů a jejich funkce, cirkulace. Exkrece a osmoregulace. Výměna plynů, dýchání. Výživa, příjem potravy a její zpracování. Látková signalizace, hormony. Funkce imunitního systému.
  • Funkční anatomie nervového systému. Fyziologie pohybu a vegetativní řízení. Fyziologie smyslových orgánů. Neurální signalizace, synapse.
  • Základní znalosti chemie z pohledu biologa. Základní chemické zákony a chemické výpočty. Chemické názvosloví. Atomy, molekuly, ionty, prvky, nuklidy, izotopy (struktura, vlastnosti, stavba, principy).
  • Chemická vazba, její typy. Vlastnosti plynů, kapalin, pevných látek, fázové přeměny. Roztoky, vyjadřování a výpočet koncentrace roztoků. Termodynamika a kinetika chemických reakcí, katalýza.
  • Kyseliny a báze, pH, hydrolýza, tlumivost. Oxidace a redukce, elektrochemie. Sloučeniny uhlíku (nomenklatura, vlastnosti). Kovy, halogeny, křemík, dusík, kyslík, fosfor, síra a jejich chemie. Chemická analýza a její základní metody. Biochemické pochody, bílkoviny, nukleové kyseliny, sacharidy, lipidy, enzymy, metabolické procesy z pohledu chemie.
  • Základy designu experimentů a statistického hodnocení dat. Typy rozložení dat. Základní popisné statistiky. Srovnání dvou souborů dat. Analýza rozptylu. Korelační analýza. Regresní analýza.

Vzor testu z předmětu Obecná biologie s vybranými otázkami

 

Předmět: BIOLOGICKÁ ANTROPOLOGIE

Předmět Biologická antropologie shrnuje základní poznatky z různých oblastí biologické antropologie získané v průběhu tříletého bakalářského studia. Obsah tohoto předmětu pokrývají zejména přednášky Bi5121 Anatomie člověka, Bi5123, Bi6121 Základní antropologická metodika I a II a Bi6123 Auxologie.

Okruhy otázek:

  • Anatomická terminologie Pravidla prostorové orientace, osy, roviny a směry. Základní anatomické postavení.
  • Stavba tkání lidského těla. Základy embryonálního vývoje. Anatomie všech orgánových soustav člověka. Anatomie chrupu člověka. Variabilita.
  • Obecné zákonitosti růstu, řízení a dědičnost růstu. Principy skeletálního růstu a obecné teorie růstu. Dynamika růstu s ohledem na sílu genetické determinace znaku, vývoj proporcionality dítěte. Hormonální řízení růstu.
  • Ontogenetický vývoj jedince, synchronizace vývojových procesů (od narození do smrti). Charakteristika jednotlivých období vývoje dítěte ze všech hledisek (růst a vývoj, psychologický vývoj, motorický vývoj). Změny v proporcionalitě těla. Biologický věk a jeho koreláty. Nadměrná a nízká hmotnost.
  • Problematika hodnocení a interpretace auxologických dat. Sekulární změny. Vyšetřovací metody. Somatometrické techniky, somatoskopie. Etické zásady auxologických výzkumů. Klinické aplikace auxologického hodnocení.
  • Metody historické antropologie. Primární, sekundární a terciární pohřby. Kostrové pohřby, kremace, mumifikované ostatky. Mutilace a deformace lidského těla. Etické aspekty výzkumu v historické antropologii.
  • Základní principy zpracování kosterního materiálu. Preparace a vyzvedávání kosterního materiálu v terénu na nalezištích. Zpracování kosterního materiálu v laboratoři. Principy a metody určování pohlaví, věku a výšky postavy.
  • Specifika studia sekundárních pohřbů. Způsob odhadu minimálního a maximálního počtu jedinců.
  • Osteometrické techniky, normované polohy lebky, frankfurtská horizontála. Osteometrické body, typy měr, způsoby měření. Aspekční hodnocení kosterního materiálu. Studium nemetrických znaků.
  • Studium chrupu člověka, nejčastější patologické změny a příčiny jejich vzniku. Metody hodnocení výskytu zubního kazu a zubního kamene. Složení zubního plaku.
  • Žárové pohřby a jejich zpracování. Metody výzkumu kremací. Rozdíly mezi kostrovými a žárovými pohřby. Termické změny v kostní tkáni.
  • Mumifikované ostatky člověka. Druhy mumifikace a způsob provedení. Způsob studia mumií. Změny v tkáních lidského těla v důsledku mumifikace.

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info